Podle poslední zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupují členské státy poměrně pomalu v plnění sedmnácti tzv. Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN. Aktuálně tak nejvyspělejší státy světa prozatím splnily nebo se blíží splnění pouze u čtvrtiny z nich. Česká republika podle této studie dosáhla 17 ze 128 hodnocených podcílů, v dalších 9 je na dobré cestě, aby je splnila do roku 2030.
Mezi silné stránky ČR patří dle závěrů studie OECD představené minulý týden relativně nízká příjmová nerovnost a chudoba v důsledku hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Výdělky v ČR přesto zůstávají pod průměrem OECD a přibližování se k průměru OECD se zastavuje v důsledku slabého růstu produktivity práce způsobených současným krizemi. Z hlediska životního prostředí je v nejnovější studii Česká republika kladně hodnocena v oblasti vody a biologické rozmanitosti.
Česká republika by naopak dle OECD měla více usilovat o řešení nerovných příležitostí pro menšiny a problematiky rovnosti žen a mužů. Ženy jsou v ČR nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích ve veřejné i soukromé sféře i v parlamentu. Česká ekonomika patří k energeticky a uhlíkově nejnáročnějším v OECD. Dalšími výzvami jsou např. znečištění ovzduší v důsledku energeticky náročných průmyslových aktivit a rostoucí silniční dopravy, materiálová náročnost ekonomiky a spotřeba dusíkatých hnojiv, která vysoce překračuje průměr OECD. V zemích OECD je všeobecně zajištěn přístup k základním veřejným službám, včetně vzdělání a zdravotní péče. Podařilo se také vymýtit extrémní chudobu a dosáhnout nízké mateřské a kojenecké úmrtnosti. Mezi slabé stránky členských zemí v rámci plnění Agendy 2030 byly ve zprávě uvedeny nerovnosti, ztráta důvěry v instituce a vysoký tlak na životní prostředí. Zejména v oblasti změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti čelí země OECD urgentním výzvám, které se prozatím nedaří dostatečně efektivně řešit.
OECD ve svých zprávách nehodnotí dosavadní úspěchy, ale zaměřuje se především na vzdálenost, které jednotlivé státy dělí od globálních cílů stanovených pro rok 2030. Průměrně země dosáhly nebo mají blízko k dosažení alespoň čtvrtiny z hodnocených podcílů u 12 z celkových 17 cílů udržitelného rozvoje. U 21 podcílů, týkajících se především rovnosti mužů a žen (SDG 5), ochrany klimatu (SDG 13) a nerovností (SDG 10), se dosavadní pokrok ukazuje jako zcela nedostatečný.
Článek byl zveřejněn zde.
Celá studie zde.
Comments