Průmysl tvoří zhruba 30 procent tuzemské ekonomiky a je její páteří. Jak si poradí se sílícím tlakem na udržitelnost? Nakolik se změní fungování firem s často dlouholetou tradicí? Jaké od ESG agendy očekávají přínosy a náklady? Pohled tří tradičních tuzemských strojírenských podniků přinášíme v následujícím článku. Je o příležitostech, konkurenčních výhodách i nevýhodách nebo o nelibě vnímané administrativě.
Škoda Group: ESG agenda posílí odolnost firmy
Škoda Group loni poprvé vydala svůj ESG report a začala tak pravidelně zveřejňovat své cíle a pokroky na poli udržitelnosti. "Zároveň se připravujeme na povinné reportování dle Evropské směrnice CSRD, což s sebou přináší zejména nastavení nových procesů nebo úpravu těch stávajících," říká tiskový mluvčí Škoda Group Jan Švehla. Nejde jen o důsledek evropské regulace, také zákazníci podle něj projevují zvýšený zájem o informace o dopadech výrobků na životní prostředí a společnost. Pro firmu to znamená zaobírat se celým životním cyklem vyráběných vozidel – nejen samotným vývojem a produkcí, ale i dodavatelským řetězcem nebo způsobem likvidace, aby uměla poskytnout transparentní informace o ekologické stopě.
V Plzni sídlící strojírenská firma v loňském reportu zveřejnila i svou ESG strategii, která zahrnuje čtyři hlavní oblasti: udržitelné produkty, udržitelné výrobní postupy, zaměstnance a etiku podnikání. "Důraz klademe na bezpečné produkty, které mají co nejnižší dopad na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu, zdraví a bezpečnost našich zaměstnanců nebo transparentnost," nastínil Švehla.
Škoda Group podle něj očekává, že zavádění udržitelných postupů a dodržování ESG standardů přinese zejména v prvních letech zvýšené náklady. Půjde o investice do nových technologií nebo zařízení, ale i vyšší administrativní náklady na dodržování stále přísnějších standardů. "Na druhou stranu předpokládáme snížení provozních nákladů, například díky snížení spotřeby energie nebo zlepšení efektivity využívání zdrojů. Zároveň považujeme ESG za nástroj pro mapování a pochopení dopadů udržitelnosti a finančních následků rizik na obchodní strategii. Tím posilujeme odolnost firmy do budoucna," shrnuje přínosy tiskový mluvčí Škoda Group.
TOS VARNSDORF: Na začátku cesty
Výrobce obráběcích strojů TOS VARNSDORF je s udržitelnou agendou v počátcích. "Hlavní aspekty ESG se týkají hlavně dokládání ekologických a sociálních dopadů našeho podnikání. V současnosti teprve zkoumáme, jakým způsobem a jaká data budeme sbírat a vyhodnocovat. V příštím roce plánujeme provést první, zatím cvičné, vyhodnocení za rok 2024," říká vedoucí marketingu společnosti Michal Macháček. Konkrétní dopady udržitelné transformace na fungování firmy je podle něj zatím obtížné předvídat, nicméně lze předpokládat výrazné změny, a to v celém odvětví. V TOS VARNSDORF každopádně chtějí nejen dostát novým legislativním povinnostem, ale také se chopit příležitostí k vytvoření nové přidané hodnoty.
Náklady na udržitelnost nebudou podle Michala Macháčka pro firmu malé a spočívají především v nutnosti najmout na ESG experty. "S integrací nových pravidel, parametrů a jejich hodnocením nám pomůže externí společnost. Samozřejmě tuto spolupráci budeme muset zaplatit a tyto nové náklady promítnout do našich cen," vysvětluje Macháček. Otázka podle něj je, jak se to projeví v konkurenceschopnosti firmy, která má 90 procent tržeb z exportu. Na trzích, kam vyváží, se přitom potkává s konkurencí, která ESG agendu alespoň zatím řešit nemusí.
Na druhou stranu je udržitelná transformace z pohledu TOS VARNSDORF zajímavou příležitostí, mimo jiné proto, že řada požadavků znamená ve finále ekonomické úspory. Jde například o tlak na energetickou efektivitu. "Snížení spotřeby energie při výrobě a užití našich strojů může přinést výraznou novou přidanou hodnotu v krátkodobém horizontu. Je to oblast, kterou již nějakou dobu řešíme. Důvody byly původně čistě ekonomické, protože na tyto argumenty zákazníci slyší," říká Macháček.
BENEŠ a LÁT: Jen sepsat to, co už dávno děláme
Ve strojírenské společnosti Beneš a Lát vnímají ve spojitosti s tlakem na udržitelnosti především dodatečnou administrativní zátěž. "Již za rok 2023 připravujeme nefinanční report, pravda ne ještě v plné šíři záběru, který bude součástí naší konsolidované výroční zprávy. Můžeme si tento přístup dovolit díky tomu, že většinu aktivit, které v něm mají být vykázány, děláme dlouhodobě a přirozeně i bez nařízení a směrnic, " říká finanční ředitel firmy Jan Lát. Osobně vnímá, že právě rodinné firmy či menší společnosti se ke svému okolí, a to v rovině E, S, i G, chovají dlouhodobě korektně. Teď musí nově o svých běžných praktikách psát zprávu, projít kvůli tomu spoustu dat, analyzovat je a posbírat z nich požadované informace. "Nesnižuji tím zjevně dobrou myšlenku, jak se pokusit zpomalit negativní vliv lidstva na planetu, ale nejsem si jistý, že zvolená cesta je správná," podotýká Lát.
Strategie firmy do budoucna vychází z toho, co dělala dosud. "Například již v roce 2008 stavěná výrobní hala byla koncipována tak, aby měla minimální nároky na energie, aby došlo k využití odpadního tepla, abychom nezabrali úrodnou půdu. Všechny naše provozy jsou ve své podstatě brownfieldy, kterým se snažíme vrátit život. V lokalitách, kde podnikáme, dlouhodobě spolupracujeme se školami školkami a dalšími skupinami " uvádí Jan Lát.
Ambicí firmy je podle něj nadále snižovat množství vzniklých odpadů, zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie nebo pracovat na prevenci korupčního jednání.
Přínosy udržitelné transformace spatřuje finanční šéf firmy s více než devadesátiletou historií v tom, že při správném přístupu může přinést úsporu mnoha zdrojů. "Krásným příkladem je snaha o minimalizaci materiálové náročnosti produktů při zachování jejich užitných vlastnosti. Díky tomuto nastavení vývoje se nám podařilo v uplynulých několika letech oslovit nové zákazníky, přinést inovaci jejich výrobkům a ušetřit zdroje materiálové, energetické i lidské," přibližuje Jan Lát.
Problém ale vidí v tom, že v souvislosti s tlakem na udržitelnost vzniká “centrálně plánovaná” evidence navržená od stolu, která je navíc popsána na stovkách stran a v době, kdy už se podle ní společnosti mají řídit, chybí jasná pevná metodika a pravidla. Na firmy jsou tak přenášeny náklady na konzultace, sledování změn, jejich vyhodnocování a následnou úpravu systémů, ve kterých pracují. "Tyto náklady jsou zejména pro menší společnosti významným vlivem. Například pro nás jsou již dnes vyvolané náklady na konzultace a adaptaci našich procesů ve smyslu sběru dat, jejich vyhodnocování a přípravy reportingu vyšší než například náklady na právní služby nebo daňové poradenství," srovnává Jan Lát.
Comments