top of page

Udržitelnost je třeba přesunout z prezentací a hesel do reálného světa

Říká se, že nejsilnějším argumentem jsou tvrdá data. Řada lidí ale nechce vidět další čísla v prezentaci nebo údaje z nejnovější vědecké studie. Jsou daty zahlceni. “Osvědčilo se mi ukázat konkrétní příklady aktivit, které už úspěšně fungují. Jednoduchou formou vysvětlit, co tyto aktivity přinášejí bance a co znamenají pro každodenní práci daného člověka. Udržitelnost se pak přesune z prezentací a hesel do reálného světa,” popisuje specialistka udržitelnosti v Komerční bance Beáta Jirková svůj recept, jak získat pro téma skeptičtější kolegy. 

 

Co bude ve vašem oboru hlavním udržitelným trendem roku 2024?

Tématem číslo jedna je teď pro banky jednoznačně příprava na ESG reporting podle směrnice CSRD. Přestože už v oblasti nefinančního reportingu máme za sebou velký kus práce – Komerční banka vydává report o udržitelnosti už od roku 2015 –  nové ESRS standardy pro nás představují velkou výzvu. Jdou totiž do detailu, který dosud nebyl běžný ani u předních hráčů na trhu. Výpočet uhlíkové stopy financovaného portfolia, Green Asset Ratio, tedy podíl zelených aktiv v našem portfoliu nebo intenzivnější řízení ESG aspektů v dodavatelském řetězci – to vše jsou nové věci, které u nás aktuálně zaměstnávají řadu kolegů napříč celou bankou. 


Zpřísnění pravidel ESG reportingu s sebou ale přináší i pozitiva, na která máme někdy tendenci pod tíhou všech nových požadavků zapomínat. Poctivá příprava nefinančního reportu dle CSRD nám pomůže identifikovat slabá místa a ve výsledku posílí naši schopnost řídit rizika, správně alokovat investice a kapacity. Stakeholdeři zase ocení větší transparentnost, dostupnost dat a srovnatelnost informací. Pokud k CSRD přistoupí banky i firmy zodpovědně, může to v dlouhodobém horizontu přinést řadu výhod jak jim samotným, tak celé společnosti. 


Co se vám osvědčilo v situaci, kdy potřebujete o cestě k udržitelnosti přesvědčit některé zdrženlivější kolegy ve firmě?

Často se mluví o tom, že je třeba prezentovat data, protože ta jsou nejsilnějším argumentem. Mám ale zkušenost, že řada lidí nechce vidět další čísla v prezentaci nebo údaje z nejnovější vědecké studie. Jsou zahlcení daty a nemají chuť ani kapacitu vstřebat další. Osvědčilo se mi ukázat konkrétní příklady aktivit, které už v bance úspěšně fungují. Jednoduchou formou vysvětlit, co tyto aktivity přinášejí bance a co znamenají pro každodenní práci daného člověka. Udržitelnost se pak přesune z prezentací a hesel do reálného světa. 


Skvěle nám také funguje komunita interních ambasadorů. Jsou to lidé, kteří v bance pracují na různých pozicích, ale spojuje je právě nadšení pro udržitelnost. Pro ostatní kolegy facilitují takzvaný Climate Fresk, interaktivní školení o příčinách a důsledcích klimatické změny. Spíš než o standardní školení jde o hledání souvislostí a otevřenou diskuzi, ze které i ti největší skeptici často odcházejí s broukem v hlavě. Úspěch přičítám tomu, že facilitátoři Climate Fresku mají nejen ohromný přehled v oblasti udržitelnosti, ale hlavně lidský přístup. Ten je v komunikaci tak složitého a často nepochopeného tématu klíčový. 


Jaké argumenty používáte v debatách s odpůrci udržitelných trendů, podle nichž narušují svobodu podnikání?

Udržitelnost neznamená klást byznysu nesmyslné překážky, které ho zahubí. Zavedení udržitelných principů do podnikání má naopak zajistit, že byznys bude profitabilní a životaschopný po generace. Ačkoli se může udržitelnost jevit jako trend, tedy něco pomíjivého, její podstata je zcela opačná. Cílem je dosáhnout vyváženého stavu, který bude dlouhodobě udržitelný pro životní prostředí i společnost. Abychom toho dosáhli, firmy musí dekarbonizovat, starat se o životní prostředí, zaměstnance i zákazníky. 


Ano, zelená transformace není jednoduchá a vyžaduje značné finanční i personální zdroje. Z pohledu banky ale máme k dispozici nástroje, kterými můžeme firmy v jejich úsilí podpořit. Ať už se jedná o speciální druhy financování nebo odborné poradenství. Důležité je dívat se na transformaci jako příležitost, která firmám zajistí větší konkurenceschopnost a perspektivu do budoucna. Obloukem se tak dostávám zpět k povinnému ESG reportingu, o kterém jsem mluvila na začátku. Nepochybně s sebou nese velkou administrativní zátěž, ale především jde o nástroj, který firmám pomůže identifikovat jejich slabé stránky a zlepšit řízení rizik. A to je základ pro úspěch v dlouhodobém horizontu. 


Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?

Návod, který by fungoval na sto procent, bohužel neexistuje. Obecně ale věřím, že se na českém trhu postupně dostáváme do fáze, kdy je většina greenwashingu v komunikaci nezáměrná. Udržitelnost je velmi komplexní téma, navíc se neustále vyvíjí. Proto je obtížné držet krok, a to i v případě, že jste profesionál v oboru. Všichni se zkrátka učíme takříkajíc za pochodu. 


Dobrým tipem pro všechny, kteří komunikaci vytvářejí, je jednoznačně testování komunikačních konceptů před jejich spuštěním. Co může vypadat jako skvělý nápad na poradě marketingového nebo ESG týmu, může zákazník pochopit úplně jinak, a problém je na světě. Ano, zní to banálně, ale o to víc se na to zapomíná. Řadě potenciálních problémů se dá předejít také konzultací s externími odborníky, kteří vám například dodají správná a ověřená data. Dobrou praxí je také transparentnost a dohledatelnost informací. Fakta, která prezentujete v komunikaci, by měl být zákazník schopný si snadno ověřit.  Stručně řečeno, testujte, konzultujte, buďte otevření, ale hlavně – nebojte se udělat chybu, protože přestat mluvit o udržitelnosti by byla ta největší chyba. 


Na jaký projekt vaší společnosti z oblasti udržitelnosti jste obzvlášť hrdí a proč?

Když se v mediálním prostoru mluví o udržitelnosti nebo ESG, často se celé téma redukuje jen na environmentální oblast. ESG je ale širší pojem, do kterého spadají i sociální aspekty, jako jsou vztahy se zaměstnanci či klienty, včetně klientů s handicapem. Projekt, ze kterého máme v Komerční bance velkou radost, patří právě do této oblasti. 


V polovině tohoto roku jsme spustili nový web pro klienty s handicapem, na který jsou navázané speciální služby. Jejich cílem je usnadnit handicapovaným klientům každodenní kontakt s bankou. Jeden příklad za všechny – neslyšící klienti nám můžou pomocí zmíněného webu poslat dotaz ve znakovém jazyce, na který jim odpovíme stejnou formou. Nový web je dalším dílkem v ekosystému služeb pro handicapované klienty, který postupně rozšiřujeme. V loňském jsme například ve spolupráci s Mastercard uvedli na trh nový typ karet s výřezem, takzvané Touch Cards. Výřezy na Touch Cards umožňují nevidomým a slabozrakým klientům rozeznat debetní kartu (zaoblený řez) od kreditní (hranatý řez) pouhým dotykem. Ti pak mají větší pocity jistoty a nezávislosti při placení. 


Jak se udržitelnost propisuje do vašeho osobního života? Jaké kroky v tomto směru podnikáte?

Navzdory tomu, co slyšíme všude kolem nás, žít skutečně udržitelně není jednoduché. Řada lidí vám dnes řekne, že třídí odpad, kompostuje, využívá veřejnou dopravu, přemýšlí nad složením výrobků, které kupuje, dává přednost bio potravinám, přírodní kosmetice a tak dále. To jsou věci, které dělám už léta. Stále ale žijeme v konzumním světě, který je poháněný spotřebou. Pro mě osobně je proto velké téma omezení vlastní spotřeby.


Bylo období, kdy jsem si jako správný perfekcionista myslela, že udržitelnost v pravém slova smyslu znamená vést až asketický život, který jsem si ale nedovedla představit. Postupem času jsem našla balanc, který mi vyhovuje. Dávám přednost zážitkům a hlubokým vztahům před materiálními věci. Stále ale mám co dohánět. Snažím se průběžně vzdělávat, být informovaným a kritickým spotřebitelem a také inspirovat lidi kolem sebe. Protože malé změny v jednom životě jsou sice fajn, ale teprve ve chvíli, kdy takové změny udělá víc lidí, začnou mít reálný dopad. 




Yorumlar


bottom of page