Moderně vyhlížející šestipatrová budova zjevně kombinuje různé materiály a vedle betonu a železa jsou dobře patrné celé části ze dřeva. V principu jde o stavebnici z unifikovaných konstrukčních prvků a prefabrikovaných dílů. "Toto je pro stavebnictví jednoznačně směr budoucnosti," říká v livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Jan Nový, ESG ředitel společnosti Progresus Invest Holding. Důvody jsou podle něj jednoduché: úspora času, lidské práce, materiálu a v konečném důsledku nižší náklady. To vše pak znamená i větší udržitelnost.
"Příklady podobně velkých projektů ze zahraničí ukazují, že se při stavbě ušetří třeba až 50 procent času," uvádí Jan Nový s tím, že skládačka z prefabrikovaných dílů prostě může růst velmi rychle. "Ale je to i tím, že pokud se využije dřevo, je lehčí, takže se na stavbu jede s materiálem méněkrát. A opět se mluví o úspoře, tentokrát dopravních nákladů, a to až 30procentní," dodává Nový. Chytrá prefabrikace, tedy tovární výroba stavebních dílů, zároveň může ušetřit oproti běžné stavbě až 40 procent materiálů. Podstatně nižší, a to až o 70 procent, je při využití prefabrikátů také náročnost na lidskou práci. "V součtu může být taková výstavba oproti konvenčním způsobům levnější o čtvrtinu," shrnuje Jan Nový.
Prefabrikace přitom podle něj neznamená návrat šedých panelových sídlišť. Například v Nizozemsku stojí dva projekty z té samé stavebnice a jsou zcela rozdílné. Dřevostavby z firmy RD Rýmařov, která pod Progresus patří, jsou také v základu ze stejné sendvičové desky, a přitom je na výběr z desítek domů, argumentuje Nový. Zatímco výstavba z předem vyrobených dílců snižuje náklady a tím v důsledku zvyšuje udržitelnost, kombinace různých materiálů zase umožňuje využít ty nejlepší vlastnosti každého z nich. Vznikají tak například pevné železobetonové skelety, kde stěny tvoří lehké dřevěné dílce.
"Z pohledu udržitelnosti přitom platí, čím více dřeva, tím lépe," říká Jan Nový. Za jeho renesancí jakožto stavebního materiálu přitom vidí tři důvody. Za prvé moderní technologie umožňují technologické vylepšení dřeva, z nějž lze stavět vyšší a větší budovy. V principu jde o různé metody lepení, kdy mohou vznikat velkoformátové desky, konstrukce s velkou svislou tuhostí nebo třeba nosné trámy s vysokou pevností. Takové materiály jsou zároveň tvarově stálé i za proměnlivé vlhkosti okolí a na rozdíl od běžného dřeva nesesychají. Roste také požární odolnost dřevěných dílů. "Dnes dřevěné části projektu umíme navrhnout na odolnost 60 90 120 nebo dokonce i 200 minut," přibližuje Jan Nový.
Za druhé je dřevo stále více v kurzu, protože jeho využití dává ekonomický smysl, a jak už bylo řečeno, může výrazně ušetřit náklady stavby. Konečně za třetí je to obnovitelný, recyklovatelný a oxid uhličitý absorbující materiál. "Prostě jasná volba a odpověď na snahy dekarbonizovat stavební průmysl," podtrhuje Jan Nový. Ona dekarbonizace má přitom podle něj jednoduchou logiku. Pokud vzrostlý les necháme odumřít a ztrouchnivět, vrátí se s jeho rozkladem do oběhu všechen uhlík, který za svůj život a růst absorboval zejména ve formě oxidu uhličitého. "Když ale stromy vytěžíme a dřevo zpracujeme, tak konkrétně ve stavebnictví je v tomto materiálu absorbovaný CO2 uzamčen na padesát sto a při dnešních technologiích věřím že i stovky let," vysvětluje ESG ředitel společnosti Progresus.
V Česku přitom o dřevo není nouze. Od druhé poloviny 20. století podle něj zalesněnost Česka kontinuálně roste a za posledních 100 let se zdvojnásobila "Když mluvíme o stavebnictví, tak máme na mysli smrk a odborníci tvrdí, že zásoby smrků, i kdybychom žádné nové nesázeli, máme na 30 let," vypočítává Nový. Například loni se ale vysázelo tolik sazenic, že i při klesajícím podílů jehličnanů a specificky smrku by to stačilo na 225 tisíc rodinných domů z RD Rýmařov, a to při uvážení skutečnosti, že do plného vzrůstu to zvládne jen každý desátý zasazený stromek.
V čem by si Česko mohla vzít příklad z finského programu na podporu dřevostaveb? Otevře se v tuzemsku konečně legislativa i větším stavbám z udržitelného materiálu číslo jedna? A proč udržitelnost není luxus? Zhlédněte celou debatu s Janem Novým zde.
Comments