Česko plánuje v rámci dekarbonizace energetiky odejít od uhlí, což bude mimo jiné znamenat postupné uzavírání elektráren, tepláren a dolů. Největší tuzemská energetická společnost při tom určitě nechce zapomenout na lidi a dotčené regiony, uvedla na Euro Byznys Breakfast členka představenstva ČEZ Michaela Chaloupková. Firma už si podle ní na konkrétním provozu vyzkoušela postup, jak se o dotčené zaměstnance postarat.
Skupina ČEZ se zavázala dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality a do své dekarbonizace investuje ročně miliardy korun. Například loni objem investic do udržitelných aktivit, které jsou v souladu s taxonomií, měl na celkových kapitálových výdajích podíl 67 procent, což meziročně znamenalo zvýšení o téměř pět miliard korun.
Z pohledu vysoké manažerky ČEZ je však důležité, aby se při transformaci energetiky nezapomínalo na to, že má probíhat spravedlivě. Jednoduše řečeno to znamená: nezapomenout na lidi. Například odklon od uhlí neovlivní jen zaměstnance z elektráren a dolů, značný dopad bude mít na celé lokality, které byly s těžbou a energetikou postavenou na uhlí dekády spojené. „Chceme dopady zmírňovat tak, aby se co nejméně dotkly lidí a přírody. Obnáší to například rekultivaci dolů a vyčištění brownfieldů elektráren, kde se budou rozvíjet jiné druhy byznysu a najdou tam uplatnění lidé, kteří musejí odejít z elektráren nebo dolů,“ naznačila směr Michaela Chaloupková.
Času přitom není nazbyt. Podle vládních představ má Česko odejít od uhlí v roce 2033. V ČEZ jsou ale na základě vývoje trhu toho názoru, že uhelné elektrárny přestanou být ekonomicky výhodné mnohem dříve, možná už v roce 2028. I proto firma buduje ve velkém obnovitelné zdroje, především fotovoltaiku, a to ideálně právě v bývalých uhelných lokalitách. „Teď testujeme fotovoltaiku na výsypce, což je výzva kvůli nestabilnímu podloží," uvedla Michaela Chaloupková. V teplárenství chce firma uhlí opustit do konce desetiletí, protože nejprve musí zajistit alternativu. Tou by měla být kombinace plynu, biomasy a kogenerace. Do budoucna ČEZ uvažuje i o dalších technologiích. "Teplárenských oblastí máme celkem devět a jsou v místech, kde není tolik příležitostí, proto tam chceme zůstat a do proměny teplárenství investovat 60 až 80 miliard korun,“ uvedla manažerka ČEZ.
Odchod od uhlí se v ČEZ dotkne 4400 lidí, tedy 14,5 procenta z celkových zhruba 30 tisíc zaměstnanců. Firma však počítá s programy na jejich přeškolení tak, aby mohli působit v nově budovaných provozech. "Malý test jsme uskutečnili v Hradci Králové, kde jsme uhelný zdroj nahradili zdrojem na biomasu. Z původních 40 zaměstnanců se polovina přeškolila a zůstala, další část odešla do naší elektrárny Poříčí a na trh práce zamířili jen čtyři lidé. Takže, když se chce, tak to jde, a myslím, že o většinu z těch ohrožených 4400 lidí se budeme umět postarat,“ řekla Michaela Chaloupková. Dodala, že ani ti zaměstnanci, kteří se rozhodnou odejít, nepřijdou zkrátka. Firma pro ně počítá s vysokými kompenzacemi.
Nejde ale jen o zaměstnance. Na tak velkou firmu jako ČEZ je přirozeně navázána řada dodavatelů a změny v jejím byznysu je významně ovlivní. „Dalo by se říct, že to není naše starost, ale v našem uvažování to naše starost je, protože nás zajímá lokalita a to, jak v ní působíme. Proto komunikujeme s dodavateli, co bude dál, aby měli včas informace a byli schopni se nové situaci přizpůsobit,“ uvedla Chaloupková. Na toto minimum navazuje řada dalších aktivit, například snaha o udržení dopravní obslužnosti a občanské vybavenosti.
Jedna věc je zachování stávajících lokalit, druhá věc pak rozvoj nových. Zde manažerka zmínila odpor obcí zejména vůči větrným elektrárnám, který brání výstavbě nových zdrojů. Proto se ČEZ pouští do osvětových kampaní, například inicioval kolem 200 setkání s místními komunitami a obcemi. „Chceme vysvětlovat, že větrník za domem je i příležitost, z níž je možné těžit výhody. Důležitá je komunikace,“ řekla Chaloupková. ČEZ s obcemi uzavírá „smlouvy o spolupráci“, ve kterých nabízí mimo jiné pětiprocentní podíl ve společném podniku, možnost o projektu spolurozhodovat a mít ho pod kontrolou. Snaží se také hledat širší shodu například na úrovni mikroregionů. Vzájemná spolupráce všech obcí, tedy i těch, v jejichž katastrech větrné elektrárny přímo nevzniknou, dává smysl, protože společným postupem a díky místní znalosti lépe usměrní třeba dopad těchto staveb na krajinný ráz.
Jedním z trendů v energetice je decentralizace, k níž se ČEZ rovněž staví čelem. „Kde je to žádoucí, podporujeme to, například u velkých nemovitostí, velkých institucí dává smysl, aby byly soběstačné. Jiné je to u domácností, kde je nutné vše dobře spočítat. V tom umíme pomoci, máme projekt ČEZ Akademie, který původně vznikl v době zvyšování cen elektřiny jako rádce, jak šetřit. Dnes se zaměřuje na nové technologie, včetně poradenství, aby si lidé pořizovali to nejlepší možné,“ řekla Michaela Chaloupková.
Comentarios