Sestavování zpráv o udržitelnosti představuje administrativní zátěž, která postupně narůstá. “Na druhou stranu, než data reportujete, tak si je analyzujete. Pokud máte za sebou reporting už druhý rok, můžete navíc i trochu porovnávat. To jsou všechno podle mě výhody, které nefinanční reporting společnosti přináší,” říká manažerka udržitelnosti v CPI Property Group Jitka Kubová. Od nové informační povinnosti také očekává, že pomůže dostat do popředí zájmu sociální oblast, která je zatím trochu ve stínu dopadů na životní prostředí. “Požadavky na zveřejňování sociálních témat budou na stejné úrovni jako ty environmentální,” podotýká Jitka Kubová.
Které hlavní překážky vidíte na cestě k udržitelnosti?
Udržitelnost je multidisciplinární záležitost a vstupují do ní environmentální, sociální i finanční aspekty. Tuto složitou a nesmírně komplexní problematiku je třeba nějak uchopit a sjednotit pohled na ni, ale ani dosavadní regulace a požadavky na zveřejňování jí úplně nepřidaly na srozumitelnosti a jednoduchosti. EU direktivy mají stovky stran a já myslím, že lidé mají často odpor k něčemu, čemu nerozumí, což je přirozené. Takže za mě velká překážka je právě ta komplexita a dopady na různé zainteresované strany. V oblasti nemovitostí jsou to teď i nedostatečné zdroje a zdlouhavé procesy, zejména povolovací nebo schvalovací.
Jaké nové technologie mají potenciál k udržitelnosti výrazně přispět?
Obecně platí, že technologie hrají určitě v posunu směrem k udržitelnosti zásadní roli. Domnívám se, že tlak na udržitelnost je vyvíjen právě i z důvodu, aby vznikaly nové technologie, které by se vyvinuly později nebo by se třeba nevyvinuly vůbec, pokud by tato potřeba neexistovala.
V poslední době jsme každopádně svědky vzniku velkého množství technologií. Které budou ty zásadní směrem k udržitelnosti, se ukáže, ale v zásadě si myslím, že musí splňovat podmínku dostupnosti zdrojů – lidských i materiálových, v lokalitách, kde budou potřebné bez nutnosti rozsáhlé logistiky. A nezapomínejme ani na další podmínku, a to, aby byly udržitelné, včetně udržitelnosti finanční. Tím myslím, aby se po nějaké době staly finančně dostupnými.
V oblasti nemovitostí se mluví o fotovoltaických panelech a tepelných čerpadlech jako o zásadních technologiích, ale vznikají paralelně i další, které stojí za pozornost. A je zajímavé sledovat také akademickou půdu, která s novými technologiemi přichází.
Je věnována dostatečná pozornost i sociální odpovědnosti skryté pod písmenem S?
V porovnání s tím, jaká pozornost je věnována tématu environmentu, tomu tak zatím určitě není. Tento trend se ale minimálně v Evropské unii brzy změní, protože požadavky na zveřejňování sociálních témat budou na stejné úrovni jako ty environmentální. Pro společnosti to bude ze začátku výzva, i když spoustu informací už sbírají a kvůli národní legislativě mají data k dispozici. Nad daty se ale bude třeba zamyslet, zejména nad tím, co a jak reportovat. Domnívám se, že tím, jak se „S“ tématům bude věnovat čas a prostor v reportech, bude jejich význam postupně narůstat.
Co přinese povinný ESG reporting, který zavádí pro velkou část firem Evropská unie?
Na reportování nefinančních informací se lze dívat ze dvou stran. Na jedné straně je to samozřejmě administrativní zátěž, která postupně narůstá. S tím přicházejí určitě požadavky na zdroje – lidské i finanční – tak, aby byl nefinanční reporting ve firmě zajištěn. Na druhou stranu, než data reportujete, tak si je analyzujete. Pokud máte za sebou reporting už druhý rok, můžete navíc i trochu porovnávat. To jsou všechno podle mě výhody, které nefinanční reporting společnosti přináší. Je přínosem vyhodnotit si svoje environmentální dopady v souvislosti s financemi a zjišťovat to propojení. Hezký příklad je úspora spotřebované energie, která bude znamenat omezení emisí skleníkových plynů a současně může znamenat finanční úsporu i přes výši vstupní investice.
Přínosem ESG reportingu dle regulativů EU je za mě určitě zajištění transparentnosti a porovnatelnosti zveřejňovaných informací. Tím by se mělo zamezit „greenwashingu“.
Jaký máte recept na efektivní sběr a vyhodnocování dat o udržitelnosti ve vaší firmě?
Receptem je za nás co největší míra automatizace, pokud je to jen trochu možné. Ideální jsou dálkové odečty spotřeb energií nebo sdílení dat pro potřeby jiných reportů. Tím se zamezí nutnosti vyplňovat jeden údaj na tři různá místa.
K tomu je zapotřebí software, který umožní sbírat a vyhodnocovat detailní informace a který bude navíc modifikovatelný s ohledem na rychle se měnící, respektive přibývající, požadavky.
A v neposlední řadě je to samozřejmě stanovení odpovědností za dodávání dat napříč celou společností. Bez toho by ani zázračný ESG specialista nefinanční reporting nesestavil.
Comments