Udržitelnost se stala fenoménem, který mění fungování společnosti. Firmy hledají své vlastní cesty, jak k němu přistoupit. Poradenská společnost KPMG připravila přehled pěti možných úrovní integrace ESG od minimálního souladu po ESG leadera, který už dovede těžit ze všech oblastí této agendy. Blíže je na Euro Byznys Breakfast popsal Martin Křivánek, který je v KPMG šéfem poradenství v udržitelnosti.
Agenda udržitelnosti, taxonomie a ESG je tématem nejen pro firmy, které svou činností zanechávají uhlíkovou stopu, ale také pro auditory a poradce. Martin Křivánek vede v KPMG tým, který má na starosti poradenství, implementaci i případnou verifikaci zmíněných témat. Na obzoru vidí velké výzvy s tím, jak na české podniky začne dopadat směrnice CSRD o nefinančním reportingu. Letošní první vlna se dotkne desítek velkých firem, avšak druhá vlna, která najede začátkem roku 2026, může postihnout až dva tisíce subjektů. Uvedený rok je termínem zveřejnění reportu, který bude uvádět údaje za období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025. „Řekl bych, že pro řadu z nich to bude poprvé, kdy se setkají s ESG. U průměrné firmy to budou klidně vyšší stovky údajů, které tam budou zaneseny, a bude se ověřovat nejen to, co v reportu je, ale i to, co tam přímo není. To znamená, jak se data připravují, kdo je kontroluje, jaká je interní metodika. Podstatné je, aby se časem i z nefinančního reportingu stal stejně standardizovaný proces jako z reportingu finančního. S jednotnou metodikou, softwarem, automatizací dat a ověřením třetí stranou,“ zmínil svoje očekávání Křivánek.
V KPMG proto připravili přehled pěti úrovní integrace ESG do firemního prostředí. První je základní minimální soulad, který přesto může být podle Křivánka dosti robustní, protože obsahuje prakticky vše, co je obsaženo výše. „I to je velké úskalí a řekl bych, že to firmy zbytečně limituje, protože tato základní úroveň integrace jim nepřináší žádné ekonomické benefity, zvlášť když nechtějí o ESG uvažovat jako o něčem, co jim může do budoucna pomoci.“
Do kategorie o úroveň výše spadají firmy, které již přemýšlí o případných benefitech. Tam je podle Křivánka potřeba uvažovat i o procesech, kapacitách, technologické infrastruktuře, zkrátka o systémovém procesu. „Jinak se uzavřete do pozice, že budeme mít spoustu manuálních procesů, nekoordinovaných zdrojů dat a bude to zbytečně dražší, protože požadavky na reporting budou růst, stejně jako počet subjektů, které ho budou vyžadovat.“ Benefitem systematičtějšího přístupu je pak podle Křivánka zajímavé know-how, protože tam, kde je prostor pro snížení uhlíkové stopy, je většinou prostor i pro ekonomickou úsporu.
Zatímco úroveň dva šetří interní náklady, úroveň tři již pomáhá šetřit například náklady externího financování či pojištění. „Aby k tomu došlo, je třeba udělat řadu dalších kroků. První příklad je zvýšení souladu s EU taxonomií nebo posunutí úrovně měření a řízení klimatických rizik. S tím, jak banky budou upravovat své politiky, budou cílit na to, aby financovaly právě aktivity sladěné s taxonomií. Sledovat to budou nejen banky, ale také další možní investoři,“ vysvětlil Křivánek.
Ve zbývajících úrovních se již dostáváme do produktové roviny. Kdo bude chtít deklarovat, že za jeho výrobkem je nulová uhlíková stopa, musí prokázat, že ta nula je v celém dodavatelském řetězci. "Nemůžete stavět kvalitní a důvěryhodný produkt bez dostatečných dat o vlastní aktivitě a vašem hodnotovém řetězci. Transparentnost dodavatelského řetězce pomůže zlepšovat i řízení rizik a odolnost toho řetězce. Zároveň to firmám pomůže se sběrem dat. Otázka je, zda o takové produkty bude v Česku zájem, zda budou zákazníci ochotni si za ně připlatit nebo docenit nové nefinanční benefity. Ale ve hře je i možnost, že ve finále to bude právě jen tento produkt, který přežije,“ zavěštil Křivánek. Možnosti, že by firma z úrovně jedna mohla vydávat své produkty za net zero, se Křivánek neobává. „Není technicky možné, aby takový produkt vytvořila, takže bude jen na papíře. V EU se navíc zpřísňuje legislativa proti greenwashingu, takže se to začne čistit.“
Na úplném vrcholu se nachází takzvaný ESG leader, který přináší realizovatelné benefity ve všech oblastech ESG při zachování ekonomického smyslu s jistou návratností. „Není to kategorie pro všechny. Především tam budou velké firmy, které do toho dokážou investovat, investovat do technologií, zaměstnanců. Je to pohyblivý cíl. Kdo byl lídr před dvěma třemi lety, nemusí být se stejnými aktivitami lídr dnes. Je s tím spojena i schopnost odepsat již dnes část produkce či aktivit, které nejsou dostatečně zelené a není tam potenciál," vysvětlil Křivánek. Taková společnost pak podle něj může získat nové zákazníky, může si dovolit prodávat s vyšší marží, protože nakonec poskytuje kvalitnější službu, snižuje náklady a prodlužuje životnost.
Kommentare