Jak souvisí mentální zdraví s udržitelností? Mají čeští zaměstnanci zájem o firemního psychologa? Je flexibilní pracovní doba lepší pro duševní zdraví pracovníků? I tyto otázky byly součástí třetí části živého streamu projektu [ta] Udržitelnost. Hostem debaty byl psycholog a zakladatel projektu Terapie mezi stromy Adam Táborský.
Poptávka po péči o duševní zdraví ve firmách roste. Není divu, v době plné nejistot a obav je starost o psychické zdraví na místě. Společnosti své zaměstnance zapojují do různých projektů, jedním z nich je i Terapie mezi stromy. „Náš projekt propojuje přírodu a zdraví. Se svými klienty chodíme během terapie na procházky, jelikož příroda má příznivý vliv na psychiku člověka. Zaměřujeme se na jednotlivce a firmy skrze workshopy a teambuildingy. Máme i jiné dobrovolnické aktivity, například vyrážíme do přírody se seniory z domova důchodců, abychom se postarali o jejich duševní zdraví,“ vysvětluje Táborský.
Řešením pracovního stresu může být podle Táborského i duševní lesní koupel. „Tento pojem pochází z Japonska, je to snaha být více bdělý, více ´přítomný v přítomnosti´. Lesní koupel vypadá tak, že vyrazíme třeba na dvě hodiny do přírody, kde máme několik cvičení - chůze bosky, všímavost, meditace. Soustředíme se na svůj dech a smysly. Je to způsob, jak zůstat tady a teď a utéct od technologického digitálního světa, který je přesycený stimuly, což produkuje moc myšlenek, ze kterých jsme později zmatení,“ říká psycholog.
Jedním ze sedmnácti cílů udržitelného rozvoje Společnosti národů OSN je zdraví, přičemž zvlášť mentální zdraví je bráno jako klíčové na evropské i celosvětové rovině v souvislosti s udržitelností. Je toto téma podstatné i pro české firmy? „Je to trend, který sleduji několik let. Dny duševního zdraví jsem začal dělat už ve společnosti Multisport před několika lety. Vidím, že se zájem zvyšuje, protože se zvyšuje i tlak na zaměstnance kvůli covidu a situaci na Ukrajině. Firmy na to musí nějakým způsobem reagovat, čekal bych ale že ta reakce bude svižnější a rychlejší, jako například v USA, Velké Británii nebo Austrálii. Podle studie společnosti Deloitte až 77 procent z 1000 respondentů zažilo nějaké vyhoření a zaměstnanci připomínají, že by se o ně zaměstnavatelé měli starat trochu více,“ líčí Táborský.
Mají mít společnosti svého firemního psychologa? „Podle mě firemní psycholog dává smysl. Spolupráce může mít různou formu. V malé firmě se na nás zaměstnanci po workshopu sami obrací. Bývá to tak, že zaměstnavatel většinou proplácí polovinu těchto sezení. Firemní psycholog většinou nesedí jen v jedné firmě, ale pokud ano, zastává spíše více funkcí najednou, účastní se výběrových řízení a podobně,“ vysvětluje možnosti Táborský.
Jedním z faktorů, který může prospívat mentálnímu zdraví zaměstnanců, je i flexibilní pracovní doba. „Zaměstnanec není svázaný pracovní dobou a nemusí chodit do práce od osmi do pěti, ale dobu si sám přizpůsobí po dohodě se zaměstnavatelem. Pomáhá to i tomu, že jednotliví klienti nebo zaměstnanci mohou během dne docházet na terapie, masáže, cvičení či jiné aktivity, které mohou pomoci jejich lepšímu duševnímu zdraví a nemusí se uvolňovat z práce,“ uzavírá Táborský.
Adam Táborský se svým projektem Terapie mezi stromy také chystá 28.5. konferenci, která se uskuteční v přírodě v okolí Řevnic. Více informací nalezte zde.
Záznam debaty s Adamem Táborským je dostupný zde.
댓글