Plyn tady s námi bude ještě desítky let, ale nejen zemní, říká Josef Benda

Zemní plyn pokrývá v Česku téměř pětinu spotřeby energií. Ze scény nejspíš hned tak nezmizí, přestože Evropská unie chce od fosilních paliv odejít. „Budoucnost plynu vidím pozitivně, protože pokud se od roku 2033 nepočítá s uhelnými elektrárnami, tak jediným realistickým způsobem, jak zajistit stabilní dodávky elektřiny, je její výroba ze zemního plynu,“ říká člen představenstva společnosti Innogy Česká republika Josef Benda. V podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost, podotýká, že plyn budeme využívat ještě desítky let. Jen to může být i bioplyn, biometan či vodík.

---

Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout také na TOMTO odkazu.

Evropa se vydala na cestu udržitelnosti, která má vést mimo jiné k dekarbonizaci ekonomiky do roku 2050. Na přetřes se ovšem dostává, jestli jsou nastavené cíle dosažitelné a přijímaná legislativa proveditelná. „V evropské unii jsme v minulých letech zavedli velké množství předpisů, které v zásadě přinášejí dobrou věc, protože cílí na potlačení klimatické změny. Nicméně je otázkou, jestli tempo, kterým se tyto změny zavádějí, není příliš rychlé,“ říká Josef Benda v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Sám soudí, že pokud chceme měnit svět, musíme to dělat tempem, které je udržitelné a zvládnutelné. 

Evropská komise si problémy evropské ekonomiky uvědomuje a letos přišla s řadou iniciativ – mimo jiné s dohodou o čistém průmyslu, která má pomoci urychlit dekrabonizaci a zároveň vytvořit podmínky pro zachování výroby na evropském kontinentu. Jednou z klíčových ingrediencí celého receptu je akční plán pro zajištění dostupných cen energií. Josef Benda ale podotýká, že tři čtvrtiny ceny samotné elektřiny bez distribuce a dalších poplatků tvoří dnes cena emisní povolenky. V Česku se pak k aktuální částce 90 eur za megawatthodinu samotné komodity připočítává dalších zhruba 20 eur na podporu obnovitelných zdrojů. „Tyto dodatečné platby se neodbourají,“ podotýká Benda. Evropa by podle něj možná mohla zajistit levnější dodávky zejména plynu nějakou formou centralizovaného nákupu. „Je ovšem opět otázkou, jak výraznou úsporu by to přineslo, protože trh s komoditami včetně energetických je tvořen celosvětovou poptávkou a nabídkou, která je velmi proměnlivá,“ říká Josef Benda. Sám proto nevidí jako reálné, že by se EU v dohledné době podaří dostat ceny energií na podobnou úroveň jako v Číně či Spojených státech.

Člen představenstva innogy Česká republika navíc upozorňuje, že se unie chystá zavést novou řadu emisních povolenek na plyn, uhlí, benzín a naftu. „Pokud budou zavedeny v tom rozsahu, v jakém se to aktuálně zvažuje, přinesou další zdražení,“ předpovídá. Z pohledu jeho firmy jde o nejdůležitější novinku, která je v energetickém odvětví nyní na obzoru. Celý systém by měl vstoupit v platnost od 1. ledna 2027. Příslušná evropská směrnice se má přenést do českého práva, což se ale zatím stalo pouze částečně. „Nastaveny jsou reportovací systémy a začíná se reportovat. Není to ale dostatečně promítnuto v té rovině, jakým způsobem se cena emisní povolenky přepíše do ceny konečnému zákazníkovi, protože nikdo neví, kolik povolenka bude stát,“ vysvětluje Josef Benda.

Josef Benda, INNOGY

Zástupci současné vlády se už nechali slyšet, že Česko bude usilovat o revizi tohoto nového systému zvaného ETS 2. Zazněl i záměr prosadit zastropování ceny povolenky tak, aby její dopad do ceny energií nebyl neúnosný. „To je určitě něco, co by každý rozumný člověk přivítal. Podstatné ovšem je, jakou formou by se to provedlo. Pokud by se případný rozdíl mezi stropem a cenou dofinancovával, pak jenom přerozdělujete peníze, které vyberete někde jinde,“ podotkl Josef Benda. Také zdůraznil, že Česká republika nemá takovou sílu, aby sama podobnou změnu prosadila. Shodnout by se musela širší koalice států, v níž by nesmělo chybět Německo. 

Systém povolenek má vést ke snižování emisí a v konečném důsledku směřuje k vytěsňování fosilních paliv, od nichž chce Evropa v rámci dekarbonizace zcela odejít. Opuštěn by tak měl být i zemní plyn, který dnes tvoří hlavní část byznysu Innogy Česká republika. Josef Benda se ale o jeho budoucnost neobává. Aktuální politiky EU počítají nejpozději v roce 2033 s ukončením provozu uhelných elektráren, ale může se tak stát i dříve vlivem podmínek na trhu. Český energetický mix zůstane omezen na jádro, které není stavěné na vykrývání výkyvů ve výkonu obnovitelných zdrojů. „My musíme nějak vybalancovat elektrizační soustavu, aby nebyly blackouty, a jediný způsob, jakým se to dá udělat, jsou velké paroplynové elektrárny,“ dovozuje Josef Benda.

Doba, kdy se Evropa obejde bez plynu, leží podle něj ve velmi vzdálené budoucnosti po roce 2050. „Do té doby já tu možnost nevidím. Plyn tady s námi zcela jistě bude desítky dalších let a můžeme se bavit o tom, jestli to bude zemní plyn, bioplyn, biometan, vodík, v jakém budou poměru, ale ať chceme nebo ne, budou tady s námi,“ soudí Josef Benda.

Je nebo není problém, že Česko počítá s rostoucí závislostí na dovozu energií? Stihnou se včas postavit plynové elektrárny, které mají nahradit odstavené uhelné zdroje? Proč je nejperspektivnější alternativou k zemnímu plynu biometan? Sledujte celý rozhovor s Josefem Bendou.