V Praze je přes 3,6 milionu metrů čtverečních pronajímaných kancelářských prostor. Jejich interiéry procházejí zhruba každých deset let přestavbou podle potřeb nájemců. Architektonická společnost YUAR si od odborníků nechala spočítat referenční uhlíkovou stopu jednoho takového interiérového řešení a vyšlo jí, že tisíc metrů čtverečních kanceláří přestavuje 125 tun vestavěného uhlíku. Za celý pražský trh je to 450 tisíc tun každou dekádu. "Zhruba za 40 let uhlíková stopa z interiérů lehce převýší uhlíkovou stopu samotného objektu," uvedl v živém streamu Trendy v udržitelnosti Lukáš Janáč z YUAR. Proto má podle něj velký smysl se na interiéry mnohem více zaměřit.
Přestože nájemci kanceláří, často velké firmy, se stále více zajímají o udržitelnost svých sídel, vnitřní řešení jsou mimo hlavní zájem, který směřuje k energetické náročnosti budovy. "Zatím není silná poptávky po udržitelném kancelářském interiéru. Toto stavební dílo, které se skládá ze stavby, tedy z příček, pohledů a podlahových krytin a dále z vybavení, jako je nábytek, AV technika a další doplňky, zůstává i lehce stranou pozornosti hlavních certifikačních programů BREEAM a LEED. Ty totiž řeší zejména budovu jako celek," uvedl Lukáš Janáč.
Cesta ke snižování uhlíkové stopy kancelářských interiérů má podle něj tři části – na začátku je to návrh řešení, pak technická opatření neboli samotné provedení, a nakonec provozní opatření, kam patří například sdílení pracovních míst. Reálné využití jednoho místa je totiž u zaměstnance, který chodí do kanceláře pět dní v týdnu a pouze čerpá řádnou dovolenou, kolem 20 procent. Zbývajících 80 procent času leží prostor ladem. "Myslím si, že není potřeba, aby každý měl své místo," uvedl Janáč. V principu je to ale tak trochu politická otázka pro vedení firem. "Tato debata bude ještě zajímavá a těším se na ni," dodal Janáč.
Pokud jde o technické provedení, uhlíkovou stopu interiérového řešení do velké míry ovlivňují použité materiály. "Hlavní stavební elementy jako příčky, podlahové krytiny, podhledy, svítidla, představují z celkového koláče zhruba 60 procent," vyčíslil architekt a nastínil ekologicky úsporné možnosti. Konkrétní klient potřebuje nově vyřešit kanceláře o ploše šest tisíc metrů čtverečních, které byly původně osázeny skleněnými příčkami. "My jsme schopni v novém návrhu zrecyklovat zhruba 80 procent těchto příček. Je s tím ohromná pracnost, takže uspoříme jen zhruba 20 procent finančních nákladů na nové příčky, ovšem v případě uhlíkové stopy je ta úspora 80procentní," popsal Lukáš Janáč. Řada věcí lze dnes udělat díky pokročilým technologiím ze dřeva, například rámy na příčky. Postupně se rozšiřuje také nabídka koberců, které jsou plně recyklovatelné nebo už vyrobené z recyklovaných materiálů. Úkolem pro budoucnost zatím zůstává recyklace sádrokartonových příček.
Výchozím bodem je již zmíněný návrh. "Kvalitní kancelář musí mít urbanismus, architekturu a design. Ne jenom design," prohlásil Lukáš Janáč. Jeho firma už má v zásobě příklady, na kterých umí ukázat, že když se kancelář navrhne kvalitně a investuje se do kvalitního provedení, může interiér sloužit podstatně déle. To znamená úsporu finančních nákladů a mnohdy ještě výrazně větší úsporu uhlíkové stopy.
Pozoruhodné je zapojení urbanistického pohledu, který je ale podle Janáče naprosto na místě. Kancelářské prostory dnes bývají třeba pro 1500 lidí, což je téměř průměrná velikost obce v Česku. "Když vezmeme urbanistické principy, tak ideálně uprostřed máte náměstí, které je hlučné a se všemi se tam potkáte. Směrem do krajů už čekáte větší klid a rezidenčnost. Někde mezi tím je spousta zasedaček, které představují kolaborativních prostor. Velmi se nám tento přístup osvědčil," popsal Lukáš Janáč.
Investice do kvalitní kanceláře se podle něj firmám vždy vyplatí. Prostor pro zmíněných 1500 lidí má zhruba 15 tisíc metrů čtverečních a jeho interiérové vybavení může stát 300 nebo také 450 milionů korun. "Rozdíl 150 milionů v investici na deset let zní jako strašné číslo. Když ale kancelář dobře funguje, lidé se neruší, mohou soustředěně pracovat, nemají to nikam daleko. Zvýšení efektivity práce o jediné procento pak interiér zaplatí celý," uvedl Lukáš Janáč.
Jak se pozná dobře a špatně vyřešený kancelářský prostor? Na co se mnohdy neklade dostatečný důraz a může to mít nepříjemné následky? Jakou mají kanceláře budoucnost? Sledujte celý rozhovor s Lukášem Janáčem.
Comentarios