Evropské unii ujíždí vlak v inovacích. Nezaostává přitom ve vynalézavosti, ale v přetavení unikátních nápadů do úspěchu na trhu. „Když srovnáte počet patentů, které předkládají evropští vědci, je srovnatelný s tím, kolik toho předkládají třeba vědci ve Spojených státech nebo v Číně. Jenže jen třetina z evropských patentů či inovací se potom komercializuje,“ uvedla vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. I na tento problém se podle ní zaměřuje nový evropský Kompas konkurenceschopnosti.
Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout v audio verzi také na TOMTO odkazu.
Evropská komise od začátku letošního roku představuje jednu zásadní iniciativu za druhou. Po lednovém Kompasu konkurenceschopnosti následovala únorová Dohoda o čistém průmyslu. Poté přišel v březnu plán na dozbrojení Evropy nebo také akční plán pro automobilový průmysl. „Evropa je velmi bohatý kontinent, který má jeden z největších světových trhů. Ten ale zároveň narazil na limity. Nejsou úplně propojené legislativy členských států Evropské unie, jsou tady vysoké ceny energií, jsou nedokončené přípravy na sjednocený kapitálový trh. Je tady spousta různých dílčích elementů, které způsobují, že trh nefunguje tak, jak by měl. Zároveň nám trochu ujel vlak v inovacích,“ přiblížila důvody enormní aktivity komise Monika Ladmanová. Současně se podle ní Evropa ocitá v bezprostředním nebezpečí, které vzniklo tím, že Rusko napadlo Ukrajinu. Je proto třeba přijmout odpovědnost za svoji vlastní obranu a dozbrojit se. „To znamená, že Evropská unie si teď vzala do svého vínku tři priority, a to je posílení konkurenceschopnosti, zajištění obranyschopnosti a ochrana demokracie,“ shrnula šéfka tuzemského zastoupení EK v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.
Speciální právo pro inovační firmy
Evropská unie už podle Moniky Ladmanové při nedávných krizích, jako byla pandemie covidu nebo dramatické zdražení energií, prokázala „obrovskou životaschopnost“, jejímž základním stavebním kamenem je jednota a společný postup. Právě jednotný trh je jedním z největších výdobytků EU. Ale pohybu zboží, kapitálu i pracovních sil mezi členskými státy ještě brání řada limitů. Upozorňuje na to i známá zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. „To, že nejsme schopni bariéry uvnitř našeho trhu odstranit, je podle této zprávy daleko větší překážka než cla ze strany Spojených států,“ uvedla Monika Ladmanová.
Monika Ladmanová, Zastoupení Evropské komise v ČR a moderátor David Mařík
Kompas konkurenceschopnosti poukazuje také na nutnost nastartovat inovace, v nichž Evropa zaostává. Dobrých nápadů by bylo dost, jak ukazují počty podávaných patentů. S jejich úspěšným uvedením na trh je to horší. Pomoci by v tom mělo nejen zajištění potřebného kapitálu, ale také takzvaný 28. právní režim, tedy soubor základních pravidel, který by pro inovativní firmy platil napříč celou unií. „Samozřejmě to bude vyžadovat velkou dávku kreativity a hlubokého pochopení situací v jednotlivých členských státech. Ale je to vlastně geniální myšlenka,“ zhodnotila Monika Ladmanová. Vytvořit specifický právní režim je totiž mnohem schůdnější než harmonizovat předpisy jednotlivých členských států s často velmi odlišnou tradicí a kořeny. „Bude to chvíli trvat, ale předpokládám, že do konce tohoto roku bychom ten návrh mohli mít na stole,“ nastínila časový rámec Ladmanová. Ohlasy ze strany byznysu jsou podle ní velmi pozitivní v Česku i jinde v Evropě.
Megatrendy
Komise v rámci podpory inovací také položila důraz na rozvoj umělé inteligence, která se stává fenoménem doby. Loni přitom Evropa jako první na světě stanovila pro AI regulatorní rámec, což mnozí označovali jako konec rozvíjení této technologie na evropské půdě. Monika Ladmanová to vidí opačně. „Cílem nařízení o umělé inteligenci je zajistit, aby systémy umělé inteligence fungovaly eticky a důvěryhodně, aby byly vždy pod dohledem lidí a nešlo jen o samočinné algoritmy. Cílem je omezit rizika a zároveň také přilákat investice právě do umělé inteligence,“ uvedla. Regulace je podle ní potřeba a lze nabídnout analogii, když se po cestách začaly prohánět první automobily. Také nejdříve neexistovala pravidla silničního provozu, ale posléze se ukázalo, že jsou nezbytná. Už dřívější právní předpisy týkající se technologií a digitalizace se ukázaly jako správné, dodala Ladmanová.
Dohoda o čistém průmyslu si klade za cíl urychlit dekarbonizaci evropské ekonomiky a zároveň zajistit budoucnost výroby v Evropě. Podle Moniky Ladmanové nejde o neslučitelné cíle, iniciativa komise je naopak spojuje. Zaměřuje se při tom na dvě oblasti – za prvé na problém energeticky náročných výrob s drahými energiemi a za druhé na zvyšování poptávky po produktech čistého průmyslu. „Dekarbonizace jako taková je vlastně o tom, že chceme zachránit planetu. Je to taková velká ambice, která probíhá po celém světě, nejen Evropě. Dovolím si citovat osvíceného podnikatele a filantropa Martina Vohánku, který tvrdí, že to je mega trend. Evropa na něj naskočila a je dobré k tomu mít i nějaké nástroje, které pomůžou. Dohoda o čistém průmyslu je jenom o tom,“ shrnula Monika Ladmanová.
Lze zároveň zbrojit a dekarbonizovat ekonomiku? Jak Evropa ufinancuje udržitelnou transformaci a zvyšování své obranyschopnosti, když už dnes trpí značnými dluhy? Proč akční plán pro automobilový průmysl nezareagoval na volání po revizi zákazu prodeje spalovacích motorů? Sledujte celý rozhovor s Monikou Ladmanovou.
Comentarios