V udržitelné transformaci to má být přelom. Na větší firmy postupně dopadne povinnost vydávat zprávy ESG reporty podle evropské směrnice CSRD. Manažerka udržitelnosti v Moneta Money Bank Adéla Malinová na provedení tohoto záměru pohlíží kriticky. „Evropská unie měla mimo jiné za cíl, aby reporty byly porovnatelné. To podle mého v tuto chvíli není možné, protože každá společnost si trochu upravila výklad jednotlivých datových požadavků, a proto když dneska ty zprávy dáme vedle sebe, nebudou hovořit o stejných číslech,“ říká Malinová v podcastu Trendy v udržitelnosti který vzniká na Info.cz ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.
Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout v audio verzi také na TOMTO odkazu.
O Monetě se určitě dá říct, že udržitelnost bere vážně. Vlastní uhlíkovou stopu začala počítat už v roce 2006. V roce 2017, tři roky před výrazným zpřísněním emisních limitů a faktickým počátkem evropského tlaku na přechod k elektromobilitě, jako první velká společnost v Česku oznámila, že do pěti let chce provozovat pouze elektrické služební automobily. Hlavním důvodem byla snaha redukovat emise. Tento cíl se nakonec nepodařilo naplnit kvůli nedostupnosti vozů a slabosti tehdejší dobíjecí infrastruktury. Banka to nicméně nevzdala, cíle přehodnotila a v závěru loňského roku už bylo na elektřinu 162 ze zhruba 200 firemních vozidel.
Poslední procenta jsou nejtěžší
Nejen elektrifikace flotily pomohla Monetě k tomu, že loni dosahovala 88,8 procenta uhlíkové neutrality v přímých emisích a spotřebovaných energiích, tedy ve Scope 1 a 2. „Od roku 2018 jsme začali nakupovat energie z obnovitelných zdrojů, a to na pražskou i ostravskou centrálu a na všechny naše pobočky. To byl další milník, který nám pomohl dramaticky zredukovat uhlíkovou stopu,“ uvedla Adéla Malinová v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Cílem banky je přitom dosáhnout 90procentní uhlíkové neutrality ve vlastních emisích do roku 2026. „Ona ta poslední procenta jsou úplně ta nejtěžší. Aktuálně řešíme vytápění, zdroje dálkového tepla, které bychom chtěli ideálně přeměnit na elektřinu, jež by znovu byla z obnovitelných zdrojů,“ přiblížila Malinová.
Moneta ovšem neponechává stranou ani S a G ze zkratky ESG – tedy oblast sociální a oblast řízení firmy. V roce 2019 se podle Adély Malinové jako tehdy jediná česká společnost nechala zařadit do Bloomberg Gender-Equality Indexu, který měří rovnost odměňování mužů a žen. Tehdy byl její Gender Pay Gap 5,19 procenta, podle posledních dat je to 1,44 procenta. Zároveň také už několik let funguje rozvojový program pro talentované ženy, protože nejde jen o jejich rovné odměňování ale také o jejich kariérní postup. „Ve vedení už v tuto chvíli máme 40 procent žen,“ podotkla Adéla Malinová.
Adéla Malinová, Moneta Money Bank a moderátor David Mařík
Reportingem se prodíráme
Není ale vše růžové. Bance dnes přináší citelný růst nákladů povinný ESG reporting, který zavádí Evropská komise svou směrnicí CSRD. Sbírání dat a tvorba zprávy vyžaduje podle Malinové nové zdroje, nové lidi, a to vše stojí peníze, stejně jako nezbytný audit zprávy externí firmou. „My dáváme peníze do rozvojových programů, do aktivit, kde reálně vidíme, že mají dopad. Oproti tomu v případě reportingu zatím ten dopad nevidíme,“ zhodnotila Adéla Malinová.
Moneta se s novým zadáním vypořádává, jak nejlépe umí. Protože už od roku 2021 vydávala report o udržitelnosti podle svých představ, naučila se dát dohromady velké množství dat o vlastním fungování. Horší je to s daty od klientů, která jsou ovšem zásadní, protože banka má drtivou většinu uhlíkové stopy ve Scope 3, tedy ve svém portfoliu. Jenže firmy se dnes mnohdy v udržitelnosti teprve rozhlížejí a údaje o vlastních dopadech na životní prostředí jim schází. „Máme například velkou část byznysu v zemědělství. Když jsem se začala zabývat touto oblastí a zjišťovali jsme, jaká můžeme získat na trhu data, zjistili jsme, že to není žádná sláva. Teď se tím vším prodíráme a snažíme se to namapovat na náš byznys,“ posteskla si Adéla Malinová. Scope 3 tak lze podle ní zatím vyčíslit především na základě odhadů a odvozovat z celkových statistik.
ESG report tak, jak je dnes vymyšlen podle směrnice CSRD, nejspíš bance nebude příliš byznysově užitečný, a proto se rozhodla pokračovat i dle své tradice. „Vydáme naši původní zprávu o udržitelnosti ve zkrácené podobě, aby pro běžného uživatele shrnovala přístup Monety k udržitelnosti, aby se v něm jednoduše vyznal a pochopil, proč jednotlivé aktivity děláme. To z mého pohledu zatím ten povinný report neumožňuje,“ vysvětlila Malinová.
Vedle vyžadování dat, která nejsou k dispozici, je podle ní problémem pravidel nastavených směrnicí CSRD už samotný počátek tvorby zprávy, takzvaná analýza dvojí významnosti. V rámci ní mají firmy vyhodnotit, jaká témata a oblasti jsou pro ně v udržitelnosti důležité. „Spousta z nás napříč trhem se k tomu musela v průběhu vracet a přehodnocovat, jak dvojí významnost zpracovat, aby dávala smysl. V zadání nebylo úplně jasné, co se od nás čeká,“ uvedla Malinová. Povinný ESG reporting se podle ní ve výsledku míjí s jedním ze základních cílů, která Evropská komise sledovala, a to je porovnatelnost zpráv. „Každá společnost si trochu upravila výklad jednotlivých datových požadavků, a proto když dneska ty zprávy dáme vedle sebe, nebudou hovořit o stejných číslech,“ soudí Adéla Malinová.
Proč firmy mnohdy nechtějí úvěr na zelené investice, ani když je se slevou? Od kolika klientů je dnes banka v tuzemsku schopna získat data o udržitelnosti? A co dovede přesvědčit zaměstnance o výhodách elektrické flotily služebních aut? Sledujte celý rozhovor s Adélou Malinovou.
Opmerkingen