Není stoupencem dotací na elektrouata a na omezování uhlíkové stopy v dopravě si budeme muset ještě počkat. Jinak se ale dekarbonizační úsilí v mnoha oblastech daří a v rámci Evropy si leckdy vedeme mnohem lépe, než se na první pohled může zdát. Česko tak bez problémů naplní současné evropské plány na snižování emisí. Alespoň tak vidí udržitelnou budoucnost ministr životního prostředí Petr Hladík, který byl hostem v premiérovém dílu podcastu Trendy v udržitelnosti, který vysíláme na portálu Info.cz.
Evropa si dala za úkol snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti roku 1990. Česko už podle posledních dostupných dat za rok 2023 dosáhlo snížení o 47 procent. “My podle našich propočtů cíl 55 procent bez problémů zvládneme. Jsme na té trajektorii,” zhodnotil Hladík. V energetice se podle něj povedlo oživit rozvoj fotovoltaiky, velké kroky v odchodu od uhlí se dějí v teplárenství a v investicích do zateplování budov se aktuálně řadíme mezi evropské premianty. Aktivnější by naopak mohl být při modernizaci za využití evropských fondů průmysl. Otočení trendu růstu emisí v dopravě lze podle Hladíka realisticky očekávat až v příští dekádě.
Jedny nové Dukovany v obnovitelných zdrojích
Energetiku, která je největším producentem emisí skleníkových plynů, má dekarbonizovat přechod k obnovitelným zdrojům. Česko z nich vyrobilo v roce 2023 pouze 15 procent energie, zatímco evropský průměr byl zhruba trojnásobný. Tento nepoměr má ale podle Hladíka historické kořeny, kdy zpackaný solární boom z konce první dekády tisíciletí na dlouho zastavil rozmach výroby energie ze slunce, zatímco v okolních státech rozvoj kontinuálně pokračoval. “Nám se podařilo odstartovat renesanci obnovitelných zdrojů. Slíbili jsme fotovoltaiku na sto tisících střechách. Splnili jsme to dvojnásobně už po třech letech,” řekl ministr s tím, že za současné vlády se instalovaný výkon obnovitelných zdrojů více než zdvojnásobí a přesáhne čtyři gigawatty. To je pro ilustraci výkon dvou jaderných elektráren, jako jsou Dukovany. “Důležité je, že se ten nárůst výkonu dělí do různých segmentů – rodinných domů, bytových domů, firem, které začaly investovat do vlastních fotovoltaických zdrojů a je to velký trend,” podotkl Hladík.
Česko podle něj ještě potřebuje zabrat v rozvoji větrné energie, která vhodně doplňuje fotovoltaiku během fází dne i ročních období. S usnadněním výstavby větrných parků má pomoci vznik takzvaných akcerelačních zón. Zákon, který vznikl ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, by měla podle Hladíka v následujících týdnech schválit vláda a pak zamíří do poslanecké sněmovny. “Druhý krok je faktické vymezení zón, na kterém spolupracujeme s ministerstvem pro místní rozvoj. Pevně doufám, že někdy na přelomu letošního a příštího roku by měly být definovány v územním rozvojovém plánu,” uvedl ministr. Zón by přitom mělo být několik desítek pro vítr a několik desítek pro fotovoltaiku.
K dekarbonizaci v posledních letech výrazně přispívají změny ve vytápění budov a Česko je dokonce podle některých dat v podílu obnovitelných zdrojů na výrobě tepla nad průměrem EU. “Zhruba polovina domácností je u nás vytápěna centrální zásobováním a investice tepláren do přechodu od uhlí na jiný zdroj, ať je to biomasa, využití odpadu nebo zemního plynu, jsou v posledních letech opravdu masivní. Celé toto odvětví v poměrně krátké době odejde od uhlí a jenom z Modernizačního fondu je na to do roku 2030 určeno víc než 80 miliard korun,” přiblížil ministr. Významný podíl má ale podle něj i přechod na vytápění tepelnými čerpadly v rodinných domech, čemuž nahrává skutečnost, že Česko je ve výrobě těchto zařízení svého druhu velmoc. V neposladní řadě hrají roli energetické úspory při provozu nemovitostí, kterým pomáhají dotace z programu Nová zelená úsporám.
Stát nemá vybírat pohon budoucnosti
Emise nadále rostou v dopravě a na vině je hlavně provoz na silnicích. Česko přesedá do lokálně bezemisních elektroaut jen velmi zvolna a mnohem pomaleji než většina ostatních evropských zemí. Loni přinesl oživení prodejů bezmála dvoumiliardový dotační program pro podnikatele. Ministr Hladík ale dotace jako cestu nevidí. “Musím říct, že jsem s dotační výzvou určenou podnikatelům nesouhlasil. V tom jsem docela konzervativní a čitelný. Myslím si, že stát má dělat infrastrukturu, a tu budujeme poměrně masivně, ale nemá dotovat auta. Máme dbát na to, že tady má být technologická neutralita,” prohlásil. Ekologičtější auta se prostě podle něj musí prosadit ekonomicky, kdy poměr investice do pořízení a nákladů na provoz dává uživateli smysl. “Jsem velký zastáncem toho, ať si lidé vyberou, jestli to bude biometan, vodík, elektřina, nebo třeba do budoucna syntetické palivo,” uvedl ministr.
Zatímco silniční doprava zatím vězí ve fosilní éře, velký skok se podle Hladíka odehrává na železnici. “Modernizace kolejové dopravy je jasným trendem a podpora elektrifikace je obrovská,” prohlásil. Druhou perspektivní oblastí pro snižování emisí je městská a regionální doprava, kde se ukazují být slibným řešením takzvané parciální trolejbusy, které jedou elektrifikovanou částí trasy připojeny na síť, a tam, kde trolej chybí, je pohání baterie. “Městská hromadná doprava bude do budoucna jenom elektrická,” soudí Hladík. Individuální silniční doprava podle něj ještě čeká na technologický vývoj. “Musíme si přiznat, že jak umíme dobře snižovat emise budov, energetiky, průmyslu, teplárenství, tak v případě dopravy je začneme výrazně omezovat spíše až po roce 2030,” shrnul Petr Hladík
Proč si ministr životního prostředí stanovil do konce mandátu současné vlády jako jednu ze dvou priorit zavedení záloh na nápojové obaly? Jak chce Česko upravit rozšíření systému emisních povolenek na budovy a dopravu? Kde se nedaří čerpat evropské peníze na modernizaci ekonomiky podle očekávání?
Celý rozhovor si můžete pustit nebo poslechnout v audio verzi také na TOMTO odkazu.
Comentarios